{"id":394,"date":"2024-01-27T21:10:20","date_gmt":"2024-01-27T21:10:20","guid":{"rendered":"https:\/\/www.starostistarosty.cz\/?p=394"},"modified":"2024-01-27T21:47:54","modified_gmt":"2024-01-27T21:47:54","slug":"nesmazatelna-stopa-dobrisskych-zidu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.starostistarosty.cz\/?p=394","title":{"rendered":"Nesmazateln\u00e1 stopa dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch \u017did\u016f"},"content":{"rendered":"\n

Dnes si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me Mezin\u00e1rodn\u00ed den pam\u00e1tky ob\u011bt\u00ed holocaustu. Pr\u00e1v\u011b v\u00a0tento den 27.1.1945 byl Rudou arm\u00e1dou osvobozen koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor Osv\u011btim. V\u00a0historii Dob\u0159\u00ed\u0161e zanechali na\u0161i \u017eidov\u0161t\u00ed spoluob\u010dan\u00e9 v\u00fdznamnou stopu. Na v\u00fdzvu hejtmanky jsme si v\u00a0Dob\u0159\u00ed\u0161i v\u00a0p\u0159edve\u010der v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159ipomn\u011bli dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u017didy zap\u00e1len\u00edm sv\u00ed\u010dky u Kamen\u016f zmizel\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

„Dne 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1942 bylo transportov\u00e1no do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f na v\u00fdchod\u011b Evropy 79 \u017did\u016f z Dob\u0159\u00ed\u0161e a 15 z okoln\u00edch vesnic. Do dvou t\u00fddn\u016f u\u017e ne\u017eila polovina z nich a konec v\u00e1lky p\u0159e\u017eili pouze dva ob\u010dan\u00e9, z nich\u017e Leopoldu Porgesovi bylo ji\u017e 61 let.“ (PhDr. Jan Michl, \u0159editel Muzea m\u011bsta Dob\u0159\u00ed\u0161e)<\/p>\n\n\n\n

Kameny zmizel\u00fdch<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od r. 2021 pokl\u00e1d\u00e1me v\u00a0Dob\u0159\u00ed\u0161i kameny zmizel\u00fdch jako vzpom\u00ednku na na\u0161e dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 spoluob\u010dany. Prvn\u00ed kameny byly v\u011bnov\u00e1ny rodin\u011b MUDr. Richarda Frankla p\u0159ed \u010dp. 106. (v\u00edce zde<\/a>). \u201eSt\u00e1tn\u00ed a \u017eelezni\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159 v\u00a0Dob\u0159\u00ed\u0161i\u201c Dr. Frankl nejen \u017ee p\u016fsobil jako l\u00e9ka\u0159 dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch obyvatel bez rozd\u00edlu vyzn\u00e1n\u00ed, ale byl tak\u00e9 \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady. Dne 4.9.1942 byli doktor Richard Frankl, jeho \u017eena Viktorie a dcera Ji\u0159ina deportov\u00e1ni. Toho dne byli dob\u0159\u00ed\u0161\u0161t\u00ed \u017did\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bni za hotelem Heinz a odvedeni na vlak, kter\u00fd je odvezl do Terez\u00edna. Nejmlad\u0161\u00edmu bylo 8 let, nejstar\u0161\u00edmu 87. Viktorie a Ji\u0159ina Franklovy opustily spole\u010dn\u011b Terez\u00edn 19.10.1944 v transportu do Osv\u011btimi, kde byly ve stejn\u00e9m roce zavra\u017ed\u011bny. Richard Frankl byl deportov\u00e1n do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora v Dachau, kde ve v\u011bku 51 let zem\u0159el. Podobn\u00fd osud postihl t\u00e9m\u011b\u0159 sto \u017eidovsk\u00fdch obyvatel m\u011bsta a bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed. Jejich cesta z Dob\u0159\u00ed\u0161e skon\u010dila v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech Mal\u00fd Trostinec, Treblinka, Osv\u011btim a Dachau, kde t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni zahynuli. V\u00e1lku p\u0159e\u017eili jen dva z\u00a0dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch \u017did\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Rodina Franklova – Kameny zmizel\u00fdch r. 2021 (Autor D. Havl\u00ed\u010dkov\u00e1)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V\u00a0r. 2022 byly polo\u017eeny dal\u0161\u00ed kameny k\u00a0dom\u016fm rodiny Fleischmannov\u00fdch (\u010dp. 41) a Popperov\u00fdch (\u010dp. 39). Vz\u00e1cn\u00fdm hostem u t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti byla pan\u00ed\u00a0Hanna Arie-Gaifman, vnu\u010dka pan\u00ed R\u016f\u017eeny Fleischmannov\u00e9 (\u2020 1944 v\u00a0Osv\u011btimi), kter\u00e1 p\u0159ilet\u011bla z\u00a0USA. V\u00edce zde<\/a>. Na vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00edch p\u0159i pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed kamen\u016f se aktivn\u011b pod\u00edleli tak\u00e9 \u017e\u00e1ci Z\u0160 Trnka.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vzpom\u00ednkov\u00e1 akce p\u0159i pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed Kamen\u016f zmizel\u00fdch. Pan\u00ed Gaifman t\u0159et\u00ed zprava (foto autor D.Havl\u00ed\u010dkov\u00e1)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed kameny zmizel\u00fdch pl\u00e1nujeme ulo\u017eit do dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch chodn\u00edk\u016f letos.<\/p>\n\n\n\n

Dlouh\u00e1 historie dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch \u017did\u016f<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u017did\u00e9 a \u010ce\u0161i \u017eili na Dob\u0159\u00ed\u0161i spole\u010dn\u011b stovky let. Nejstar\u0161\u00ed n\u00e1hrobek na dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b je z r. 1650, ale velmi pravd\u011bpodobn\u011b zde \u017eili \u017did\u00e9 mnohem d\u0159\u00edve. Dob\u0159\u00ed\u0161 byla zast\u00e1vkou na Zlat\u00e9 stezce mezi Prahou a Passovem. Proto je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee \u017eidov\u0161t\u00ed obchodn\u00edci se zde zastavovali ji\u017e mnohem d\u0159\u00edve a \u017eili zde ji\u017e za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. (viz D\u011bjiny \u017did\u016f na Dob\u0159\u00ed\u0161i od Dr. Klementa Sala\u010de zde<\/a>).<\/p>\n\n\n\n

\u017didovsk\u00e1 obec na Dob\u0159\u00ed\u0161i postavila celkem t\u0159i budovy, kter\u00e9 slou\u017eily k\u00a0bohoslu\u017eb\u00e1m. V\u00a0r. 1777 odkoupili \u017did\u00e9 po souhlasu kn\u00ed\u017eete Jind\u0159icha z\u00a0Mannsfeldu od hostinsk\u00e9ho Kr\u00e1sy pozemky na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00ed Sokolovny na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Kn\u00ed\u017ee na stavbu v\u011bnoval d\u0159evo. V synagoze se konaly ob\u0159ady a\u017e do r. 1807, kdy budova vyho\u0159ela. \u017didovsk\u00e1 obec zorganizovala sb\u00edrku na stavbu nov\u00e9 synagogy. V\u00a0m\u00edstn\u00ed sb\u00edrce se nevybralo dost pen\u011bz, bylo nutn\u00e9 z\u00edskat svolen\u00ed a uspo\u0159\u00e1dat sb\u00edrku v\u00a0cel\u00e9 zemi. Nakonec se poda\u0159ilo vybrat 400 zlat\u00fdch, ze kter\u00fdch byla vyho\u0159en\u00e1 synagoga znovu na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b vybudov\u00e1na. Zde prob\u00edhaly bohoslu\u017eby t\u00e9m\u011b\u0159 sto let. V\u00a0r. 1903 odkoupila \u017eidovsk\u00e1 obec d\u016fm na rohu Rosovick\u00e9 ulice, po jeho\u017e zbour\u00e1n\u00ed zde byl vybudov\u00e1n t\u0159et\u00ed svatost\u00e1nek. Kostel byl slavnostn\u011b vysv\u011bcen 28.8.1904 za \u00fa\u010dasti p\u0159edstavitel\u016f \u017eidovsk\u00e9 obce i m\u011bsta. Star\u00fd kostel \u017eidovsk\u00e1 obec prodala man\u017eel\u016fm Keckov\u00fdm, kte\u0159\u00ed z\u00a0n\u011bj z\u0159\u00eddili tane\u010dn\u00ed s\u00e1l a p\u0159ipojili jej k\u00a0hostinci U b\u00edl\u00e9ho lva (dne\u0161n\u00ed Sokolovna). Nov\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 synagoga slou\u017eila sv\u00e9mu \u00fa\u010delu a\u017e do 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Synagoga v r. 1940 (Foto archiv muzea)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Po v\u00e1lce ji\u017e nebyli na Dob\u0159\u00ed\u0161i obyvatel\u00e9, kte\u0159\u00ed by ji vyu\u017e\u00edvali. V\u00a0roce 1956 prodala \u017didovsk\u00e1 obec zdevastovanou budovu synagogy Okresn\u00edmu n\u00e1rodn\u00edmu v\u00fdboru v Dob\u0159\u00ed\u0161i. Synagoga pro\u0161la n\u00e1kladnou rekonstrukc\u00ed na kulturn\u00ed d\u016fm. K\u00a0l\u00edtosti mnoh\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f i sou\u010dasn\u00edk\u016f do\u0161lo dne 22. \u010dervna 1959 k odstran\u011bn\u00ed v\u011b\u017ee synagogy a dal\u0161\u00edch zdobn\u00fdch prvk\u016f. <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Demolice v\u011b\u017ee v r. 1959 (Foto archiv muzea)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Uvnit\u0159 budovy byl v\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed z\u0159\u00edzen p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fd a divadeln\u00ed s\u00e1l, v\u00a0m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00edho olt\u00e1\u0159e bylo z\u0159\u00edzeno jevi\u0161t\u011b a p\u0159istav\u011bno z\u00e1zem\u00ed pro divadlo. B\u00fdval\u00fd prostor chr\u00e1mov\u00e9 lodi byl rozd\u011blen na dv\u011b poschod\u00ed\u00a0nov\u00fdm stropem. V\u00a0nov\u00e9m prvn\u00edm poschod\u00ed tak vznikl v\u00fdstavn\u00ed s\u00e1l. Od t\u00e9to doby slou\u017e\u00ed b\u00fdval\u00e1 synagoga jako\u00a0kulturn\u00ed st\u0159edisko. Posledn\u00ed velk\u00e1 rekonstrukce byla dokon\u010dena v\u00a0r. 2011, kdy se na pr\u016f\u010del\u00ed vr\u00e1tily historick\u00e9 desky s\u00a0desaterem, d\u0159\u00edve um\u00edst\u011bn\u00e9 na v\u011b\u017ei synagogy.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Kulturn\u00ed d\u016fm – sou\u010dasnost (foto archiv KD)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Dob\u0159\u00ed\u0161\u0161t\u00ed \u017did\u00e9 pat\u0159ili k t\u011bm vzd\u011blan\u011bj\u0161\u00edm obyvatel\u016fm. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 obyvatele pat\u0159il rab\u00edn Chajim Wurm, advok\u00e1t Dr. Julius Wiener, prim\u00e1\u0159 ve V\u00eddni MUDr. Karel Fleischmann, advok\u00e1t v Karlov\u00fdch Varech JUDr. Karel Fleischmann, \u00fa\u0159edn\u00edk pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu, liter\u00e1t a spoluzakladatel \u010desko\u017eidovsk\u00e9 organizace Karel Fischer, profesor v Chicagu MUDr. Karel Beck, ho\u0159ovick\u00fd l\u00e9ka\u0159 MUDr. He\u0159man Pollak, ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd MUDr. Richard Frankl, st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd profesor PhDr. Artur Pol\u00e1k, advok\u00e1t JUDr. Emil Pol\u00e1k, vrchn\u00ed \u0161t\u00e1bn\u00ed l\u00e9ka\u0159 MUDr. Ludv\u00edk Gl\u00fcck, \u017eelezni\u010dn\u00ed in\u017een\u00fdr Robert Schwarz, redaktor \u010dasopisu \u201eNa\u0161e obrana\u201c Emil Fischer, zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159 MUDr. Alois Herrmann, inspektor st\u00e1tn\u00edch drah ve V\u00eddni Josef Schwarz, l\u00e9ka\u0159 v Tel Avivu MUDr. Gustav Aschermann a mnoho dal\u0161\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

\u017didovsk\u00e1 tradice \u0161it\u00ed rukavic na Dob\u0159\u00ed\u0161i<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdrobu rukavic p\u0159inesl do Dob\u0159\u00ed\u0161e obchodn\u00edk \u0160alomoun Abeles, kter\u00fd se rukavi\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed vyu\u010dil s pomoc\u00ed bratra Jonase ve V\u00eddni a p\u016fsobil v N\u011bmecku a ve Francii, ne\u017e se v r. 1864 usadil na Dob\u0159\u00ed\u0161i. Z po\u010d\u00e1tku pos\u00edlal rukavice k u\u0161it\u00ed do Prahy, brzy v\u0161ak p\u0159i\u0161el na to, \u017ee je vhodn\u011bj\u0161\u00ed vyu\u010dit tomuto \u0159emeslu m\u00edstn\u00ed. Rukavice \u0161it\u00e9 v dom\u00e1c\u00edch d\u00edln\u00e1ch se brzy staly zdrojem ob\u017eivy velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed \u017een na Dob\u0159\u00ed\u0161sku. Podle \u00fadaj\u016f z r. 1901 p\u016fsobilo na Dob\u0159\u00ed\u0161sku 2000 \u017een na stroj\u00edch a 500 v ru\u010dn\u00edm \u0161it\u00ed! V\u00fdroba rukavic organizovan\u00e1 formou faktorstv\u00ed po 1. sv v\u00e1lce na Dob\u0159\u00ed\u0161i d\u00e1l vzkv\u00e9tala a stala se nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm odv\u011btv\u00edm a ob\u017eivou pro tis\u00edce obyvatel.<\/p>\n\n\n\n

Vedle toho \u017did\u00e9 podnikali v\u00a0dal\u0161\u00edch odv\u011btv\u00edch na Dob\u0159\u00ed\u0161i a okol\u00ed. Kn\u00ed\u017eec\u00ed oct\u00e1rnu v\u00a0Trnov\u00e9 m\u011bl v\u00a0n\u00e1jmu Lazar Mayer, n\u00e1sledn\u011b V\u00edt Wiener. Pozd\u011bji Bernard a Marek Levinsk\u00fd v\u00fdrobu p\u0159est\u011bhovali na Dob\u0159\u00ed\u0161. Kn\u00ed\u017eec\u00ed star\u00fd pivovar pod z\u00e1mkem m\u011bl v\u00a0pachtu Markus Levinsk\u00fd. Po p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed pivovaru k\u00a0Pape\u017ei (dnes komplex obytn\u00fdch dom\u016f) m\u011bl tento v\u00a0n\u00e1jmu Filip Kellner. Morie Levinsk\u00fd z\u0159\u00eddil u cesty na Rosovice cihelnu, dnes ji p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jen jm\u00e9no ulice. Dob\u0159\u00ed\u0161\u0161t\u00ed rod\u00e1ci z\u00a0\u017eidovsk\u00fdch rodin se neztratili ani mimo na\u0161e m\u011bsto. \u0160imon Kohn se z\u00a0Dob\u0159\u00ed\u0161e odst\u011bhoval do Prahy, kde otev\u0159el firmu na st\u0159\u00edbrn\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Josef a Filip Beckov\u00e9 koupili v\u00a0Praze na Sm\u00edchov\u011b ml\u00fdn a podnikali ve v\u00fdrob\u011b mouky. Filip Beck byl v\u00a0Praze starostou Meislovy synagogy. Josef Bondy, syn dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho klemp\u00ed\u0159e, se stal v\u00a0\u017datci velkoobchodn\u00edkem s\u00a0chmelem. V\u00fd\u010det by mohl pokra\u010dovat.<\/p>\n\n\n\n

Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se d\u00e1l na Dob\u0159\u00ed\u0161i a okol\u00ed vyr\u00e1b\u011bly rukavice v\u00a0dom\u00e1c\u00edch d\u00edln\u00e1ch. Po r. 1948 se v\u00fdroba soust\u0159edila do N\u00e1rodn\u00edho podniku Rukavi\u010dk\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody. V\u00a050. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed byl vystav\u011bn komplex na svou dobu modern\u00edch v\u00fdrobn\u00edch hal v\u00a0ba\u0165ovsk\u00e9m stylu. V\u00a0dob\u00e1ch nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy pracovalo v\u00a0Rukavi\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fdch z\u00e1vodech 3300 osob s\u00a0produkc\u00ed 6 milion\u016f p\u00e1r\u016f rukavic ro\u010dn\u011b. Po roce 1990 bylo st\u00e1le t\u011b\u017e\u0161\u00ed konkurovat v\u00fdrob\u011b z\u00a0\u010c\u00edny. St\u00e1tn\u00ed podnik ukon\u010dil v\u00fdrobu v\u00a0r. 1992. Pokud v\u00e1s historie rukavi\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed zaj\u00edm\u00e1, nav\u0161tivte m\u011bstsk\u00e9 muzeum<\/a>, kde je t\u00e9to historii v\u011bnov\u00e1na \u010d\u00e1st expozice. \u00a0<\/p>\n\n\n\n

Temn\u00e9 a sv\u011btl\u00e9 str\u00e1nky sou\u017eit\u00ed \u010cech\u016f a \u017did\u016f<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Publicista Ji\u0159\u00ed Padev\u011bt p\u0159ipomn\u011bl pokus \u010desk\u00fdch fa\u0161ist\u016f o pogrom na dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u017didy z \u010dervna 1939. P\u0159\u00edb\u011bh m\u011bl dobr\u00fd konec, \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed vlajka\u0159\u016f zabr\u00e1nil dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd \u010detn\u00edk Jaroslav Suchomel. Pokud n\u011bkdy budem hledat vhodn\u00e9 jm\u00e9no pro n\u011bjakou novou dob\u0159\u00ed\u0161skou ulici, mo\u017enost pojmenov\u00e1n\u00ed po tomto state\u010dn\u00e9m \u010detn\u00edkovi by nem\u011bla zapadnout. Odkaz na video:<\/p>\n\n\n\n

https:\/\/www.stream.cz\/krvava-leta\/radeni-vlajkaru-v-pribrami-a-dobrisi-napadali-zidy-zdemolovali-obchody-i-synagogu-64148227<\/a><\/p>\n\n\n\n

O t\u00e9m\u011b\u0159 50 let pozd\u011bji se ud\u00e1l jin\u00fd smutn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. P\u0159i stavb\u011b obchodn\u00edho domu \u010cern\u00e1 labu\u0165 v\u00a080.letech minul\u00e9ho stolet\u00ed tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda M\u00edstn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru Cyril Svoboda (shoda jmen – nejsme p\u0159\u00edbuzn\u00ed!) dojel s\u00a0partou zedn\u00edk\u016f na dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov a \u010d\u00e1st n\u00e1hrobn\u00edch kamen\u016f poslou\u017eila ke zpevn\u011bn\u00ed z\u00e1klad\u016f vznikaj\u00edc\u00ed budovy \u010dp. 74.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov (Foto autor Talmidavi)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

T\u0159et\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh: v dob\u011b 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se sna\u017eil dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u017didy uchr\u00e1nit p\u0159ed transportem do koncentr\u00e1ku tak\u00e9 tehdej\u0161\u00ed far\u00e1\u0159 Josef Mikl\u00edk. N\u011bkolik \u017eidovsk\u00fdch ob\u010dan\u016f pok\u0159til, p\u0159ed n\u00e1stupem do transportu je to v\u0161ak neochr\u00e1nilo. N\u00e1sledn\u011b jim alespo\u0148 pos\u00edlal bal\u00ed\u010dky s\u00a0j\u00eddlem. Za pomoc \u017did\u016fm byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n Gestapem a n\u00e1sledn\u011b odsouzen. Konce v\u00e1lky se do\u017eil jako v\u011bze\u0148 v\u00a0Terez\u00edn\u011b. Po v\u00e1lce o sv\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch napsal knihu. Na motivy knihy vznikl komix (autor Martin Kukal), kter\u00fd si z\u00e1jemci mohli loni prohl\u00e9dnout na v\u00fdstav\u011b v\u00a0Terez\u00edn\u011b a na konci roku tak\u00e9 na v\u00fdstav\u011b v\u00a0b\u00fdval\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 synagoze (rozum\u011bj v kultur\u00e1ku) na Dob\u0159\u00ed\u0161i. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Uveden\u00ed v\u00fdstavy v\u00a0KD prob\u011bhlo p\u00e1r dn\u016f po \u00fatoku terorist\u016f z\u00a0Ham\u00e1s na Izrael, v\u00fdstava o lidstv\u00ed a up\u0159\u00edmn\u00e9 pomoci se tak stala p\u0159ekvapiv\u011b aktu\u00e1ln\u00ed. V\u00edce na https:\/\/www.josefmiklik.cz\/<\/a><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Zaj\u00edm\u00e1 v\u00e1s v\u00edce detail\u016f? Ptejte se dob\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch znalc\u016f: Zora Rysov\u00e1, Jind\u0159i\u0161ka Rosenbaumov\u00e1, Jan Michl, Petr Kadlec<\/p>\n\n\n\n

T\u00e9matem se zab\u00fdvaj\u00ed tak\u00e9 tyto knihy: <\/p>\n\n\n\n