Zákonný aspekt
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích určuje pro tranzitní nákladní dopravu dálnice a silnice 1. tříd.
Současný stav, kdy se po silnicích druhých a nižších tříd, jejichž vlastníkem je Středočeský kraj, pohybují nákladní auta tranzitní dopravy, je vědomým porušováním ustanovení tohoto zákona. Tolerování dopravy, která na silnice kraje nepatří, porušuje Stř.kraj zároveň Zákon č. 129/2000 o krajích. Konkrétně § 1 odst. 4:
Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Dále § 17: Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy… Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Důležité: snaha o zákaz tranzitní nákladní dopravy na silnicích 2. tříd se netýká místní nákladní dopravy jako je zásobování místních podniků, obchodů, staveb apod. Tato doprava na tyto silnice patří.
Pozn: Neobjevujeme kolo, podobný zákaz využívat pro tranzitní nákladní dopravu místní silnice platí v Německu (StVO, BFStrMG) i Rakousku (BStMG, Luftrein-halteverordnung) od r. 2004! Zatímco v DE o tom rozhodují jednotlivé spolkové země, v AT platí zákaz celorepublikově.
Ekonomický aspekt
Kraj každoročně investuje do budování a oprav sítě silnic druhých a třetích tříd miliardy Kč. V r. 2024 dle činily náklady na Krajskou správu a údržbu silnic (KSUS) 2,830 mld Kč, z toho opravy 1,528 mld Kč. Na r. 2025 schválený rozpočet definuje příspěvek KSUS ve výši 2,896 mld Kč, z toho opravy a běžná údržba 1,405 mld Kč, další 1 mld opravy škod po zimě plus dalších 150 mil Kč na opravy mostů. Plus investice do výstavby nových úseků. Zatížení silniční sítě v majetku Stř.kraje je dostatečně velké dopravou obyvatel a místní nákladní dopravou vč. dopravy do/z podniků, které v kraji působí. Pouštět do této sítě tranzitní kamionovou dopravu, která tak významně přispívá ke škodám této silniční sítě, je ekonomicky zcela neodůvodnitelné. Navíc za situace, kdy Stř. kraj tímto umožnuje mezinárodním dopravcům vyhýbat se úsekům s výběrem mýta, a tedy svou liknavostí sekundárně přispívá k nižšímu výběru oprávněných poplatků za využití silniční sítě ČR. Beneficientem této tolerance tak není ani kraj, ani ČR, ale dopravci.
Petice
Jedním z důvodů existence kraje je hájit zájmy jeho obyvatel a přispívat k rozvoji území. Tranzitní nákladní doprava na silnicích druhých a třetích tříd má na obyvatele Stř.kraje jednoznačně negativní dopad. (S výjimkou provozovatelů čerpacích stanici a rychlého občerstvení:). Otřesy, emise, hluk, rizikové dopravní situace a nehody. Doposud obyvatelé Stř.kraje problémy s tímto typem dopravy řešili na úrovni zastupitelstev svých obcí, které se následně obracely a obracejí jednotlivě na vedení Stř.kraje. Na začátku r. 2025 podepsalo petici na Dobříšsku a Hořovicku 1660 obyvatel. Přitom s výjimkou měst, která mají v blízkosti funkční obchvat, jsou negativním jevům vystaveny stovky obcí a měst Stř.kraje. Na Dobříšsku a Hořovicku je takto problematická zkratka mezi D4 a D5 po silnici II/114.
Podobně na Říčansku spojka II/101 mezi D1 a silnicí I/12. V Unhošti je to doprava mezi D5 a D6 po silnici II/101 atd.. Jak velký podíl zabírá tranzitní nákladní doprava na středočeských silnicích ukázal např. průzkum v Dobříši v r. 2020, který provedli pracovníci dopravní fakulty ČVUT (zde). Na čtyřech sledovaných silnicích 2. třídy na vjezdu do Dobříše se podíl tranzitní nákladní dopravy na celkové nákladní dopravě v daném úseku podílel od 36 % do 56 %!
Poptávka po nalezení řešení mezi obyvateli Stř.kraje existuje. V některých obcích je to dlouhodobě jeden z nejpalčivějších problémů. Otázkou je, zda vedení Stř.kraje najde odvahu tuto výzvu systémově řešit, či zda téma ponechá jiným.
Politický aspekt
Ministr dopravy je vždy pod silným tlakem dopravců (ČESMAD aj.), kteří pro svou existenci, a přeneseně chod evropských ekonomik, potřebují průjezdnou síť silnic. Přitom některé úseky dálnic a silnic 1. třídy jsou již nyní dlouhodobě přetížené a dopravci tak hledají alternativní cesty, často právě po silnicích 2.tř. přes obce Stř. kraje. Praha a celý Stř.kraj také čeká na dokončení obchvatu Prahy. Prosazování úplného zákazu tranzitní nákladní dopravy na silnicích druhých a třetích tříd Stř.kraje tak má potenciál vést ke konfliktu s Ministerstvem dopravy.
Zároveň vzhledem k mimořádné hustotě osídlení Stř.kraje nelze příliš čekat, že by tuto iniciativu podpořily ostatní kraje, které komplikace s dopravou v takové míře nemají a kde síť dálnic a silnic 1.tř. pokryje většinu poptávky tranzitní nákladní dopravy. Podobný problém tak vnímá pouze hl.m. Praha, ale to má již zákaz tranzitní nákladní dopravy mimo určené průtahy vyřešen.
Mediální aspekt
Doposud jednotlivé iniciativy obcí směřující k omezení tranzitní nákladní dopravy měly proměnlivou úspěšnost a minimální mediální ohlas. Problém je obecnější. S rostoucím počtem obyvatel Stř.kraje houstne doprava a tento trend se jednoznačně zhoršuje. Přitom dostavba dálniční sítě a sítě silnic 1. tříd není v mnoha oblastech vůbec plánována, a tedy nelze čekat, že přispěje k řešení. Spíše naopak, dostavované dálnice přivedou na dané úseky větší provoz tranzitní nákladní dopravy, kdy část využije dostupné zkratky po silnicích 2. tříd. Podobně nereálné je čekávat řešení u případného zavedení satelitního mýta či masivní výstavby obchvatů obcí Stř.kraje.
Mediální ohlasy:
Obyvatelé obcí se mohou cítit poškozováni jednáním Stř.kraje, který tranzitní nákladní dopravu na svých silnicích 2. tříd toleruje. Mezi možné nátlakové akce tak patří bombardování kraje žádostmi o informace (Zák.106), medializace dopravních nehod, protestní akce na přechodech obcí vč. blokád dopravy či podání žaloby na vedení Stř.kraje pro porušování zákona o krajích ve smyslu vědomé tolerance poškozování silniční sítě dopravou, která na ně dle zákona nepatří.
Kde všude jsme neuspěli a jaká byla výmluva
- V r. 2020 jsem toto téma otevřel s hejtmankou Jermanovou (ANO). Žádná reakce.
- V r. 2021 jsme toto řešili s radním pro dopravu M.Kupkou. Jeho postoj byl, že síť silnic Středočeského kraje by měla být otevřená všem. Omezení tranzitní TIR v jednom úseku by pouze převedlo dopravu do jiné čísti, kde by si následně občané také začali stěžovat. Tehdy p. Kupka tvrdil, že z jeho pohledu jediným systémovým řešením je zavedení satelitního mýta, které by umožnilo silnice nižších tříd více zpoplatnit, a tak působit na dopravce, aby se těmto úsekům vyhýbali.
- V r. 2022 proběhl ve spolupráci s dopravní fakultou ČVUT velký monitoring dopravy v Dobříši, kdy se sledovaly směrové průjezdy na všech křižovatkách podle registračních značek. Výstupem je podrobná mapa, která mj. ukázala, že centrem města projíždí denně v průměru 300 nákladních aut. Část nákladní dopravy je místní, to je v pořádku. Velký podíl (někde až 56%) však představují tranzitní kamiony na cestě mezi D4 a D5.
- V r. 2023 jsme jednali s radním pro dopravu K.Bendlem. Nakonec jsme si najali externí firmu, která podobný zákaz úspěšně administrovala pro Říčany.
- Neuspěli jsme, zástupci Policie ČR ani KSUS náš návrh na zákaz tranzitní kamionové dopravy na silnici č. 114 nepodpořili s odkazem na výklad zákona, že silniční síť je pro všechny. Podařilo se nám nakonec omezit jen průjezd nákladních aut v krátkém úseku v centru města kolem dobříšského zámku.
- V r. 2024 na Celostátní konferenci SMO vystoupil mistr dopravy M.Kupka. Ve veřejných dotazech jsem se ho zeptal, zda máme stále ještě čekat na zavedení satelitního mýta či zda by přeci jen nebylo vhodnější řešit tranzitní dopravu na silnicích nižších tříd už nyní. Pan ministr však uvedl, že podle zahraničních zkušeností zavedení satelitního mýta nemá významný vliv na toky dopravy a v tomto nelze čekat žádné zlepšení naší situace. Jeho současný pohled je, že je třeba dobudovat potřebnou dopravní infrastrukturu.
- Na podzim 2024 jsem o problému psal dopis pí. hejtmance Peckové.
- Petice z jara letošního roku, která Středočeský kraj, KSUS, Policii ČR i Ministerstvo dopravy vyzývá k regulaci tranzitní dopravy nad 12 tun na silnicích II/118 Zdice (Hořovice) – Příbram a II/114 Hořovice (Zdice) – Dobříš, zatím nepřinesla očekávaný výsledek.
- Dne 10.7.2025 se na Dobříši konalo setkání radního pro dopravu J.Pátka s iniciátory petice a starosty dotčených obcí. Zástupci Stř.kraje zopakovali, že z jejich pohledu zákaz TIR na zkratce mezi D4 a D5 není řešením. Z jejich pohledu je řešením jen budování obchvatů, případně zavedení mýta. Výsledkem schůzky bylo, že Stř.kraj osloví odborníky z dopravní fakulty ČVUT a Policie a na podzim 2025 proběhne další jednání ohledně možných řešení.
