Průběh letošního léta je dalším důkazem, že se klima mění. Třicetistupňové teploty nejsou výjimkou a srážek není mnoho. Co můžeme čekat? Co můžeme dělat? A co jsme již udělali?
Můžeme se přít o názor, zda za změny počasí může člověk. Můžem se přít o to, zda jevy jsou nahodilé nebo jde o dlouhodobý trend. Než se do sporu pustíme, prosím seznamte se s fakty. Třeba: https://faktaoklimatu.cz/
https://www.un.org/en/climatechange
https://climate.copernicus.eu/esotc/2021
https://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu
Za posledních 60 let vrostla v ČR průměrná teplota o 2 stupně Celsia. A teplota dál poroste, akorát že rychleji. Podle odhadů nárůst průměrné teploty o další 2 stupně můžeme čekat v polovičním čase, tedy do r. 2050. Jak to pak u nás může vypadat, najdete třeba zde.
Vyšší teplota s sebou nese řadu průvodních jevů, jejichž dopady zatím složitě odhadujeme. Město bude více rozpálené (pokud nic neuděláme, viz dále). Vyšší teploty povedou k rychlejšímu odpařování vody. Takže i kdybychom zalévali, budeme potřebovat více vody. Smrkové lesy kolem Dobříše zde za 20-30 let už prakticky nebudou. O tom, co v lesích poroste, se rozhoduje nyní, kdy vlastníci osazují holiny po vytěženém kůrovcovém dřevě. Pokud tu budou nějaké lesy, určitě budou více pestré s vyšším zastoupením listnatých stromů. Podobné to bude v zemědělství, některé tradiční plodiny bude obtížné pěstovat. Vedle flory se bude měnit i fauna. Už nyní zde můžeme vidět migraci hmyzu, který se dříve vyskytoval jen ve Středomoří (zde). Celá křehká rovnováha našeho ekosystému se vychyluje.
Odhady však nepredikují, že prostě bude jen tepleji. Počasí bude více extrémní. V zimě počet dnů se sněhem bude nižší než dnes, na druhou stranu lze v zimě čekat náhlé propady teplot klidně k -20C. Vody se bude odpařovat více, celkový úhrn srážek za rok bude podobný. Ale! Ale spadnou spíše v prudkých bouřích než v mírném „májovém“ deštíku. K tomu se připravme na nebezpečí tornád. Před lety se tyto jevy vyskytovaly výhradně mimo Evropu. V loňském roce se tornádo prohnalo Jižní Moravou a nechalo za sebou pobořené vesnice. I z Dobříše jsme posílali pomoc. Výjimka? Kdepak. Letos 18.6.2022 pustošilo tornádo v Lanžhotě na Moravě, na začátku července na Táborsku…
Podle starověké filosofie i středověké alchymie náš svět tvoří 4 základní elementy: Oheň, Vzduch, Voda, Země. Jaké změny v těchto živlech můžeme čekat vlivem měnícího se klimatu? Jsme připraveni?
Oheň
Letošní požár v lesích kolem Hřenska ukázal, jak snadno se oheň může šířit v suchém smrkovém lese. Lesy v okolí Dobříše jsou lépe dostupné a zatím nejsou tak vyschlé. I zde však riziko požáru hrozí. Pod element Ohně můžeme počítat i další zdroje tepla a vlastní zásobování elektrickou energií. Nakonec velká část elektřiny v ČR je stále produkována pomocí hořícího uhlí (45 % v r. 2021).
Budování energetické nezávislosti města je i pro Dobříš jedno z hlavních témat na příští roky. V Dobříši máme nejen řadu bytových domů, ale i městských budov vč. školek a škol vytápěných plynem. Vzhledem k růstu ceny a nejistotě spojené s válkou na Ukrajině musíme přemýšlet, čím můžeme plyn nahradit. Možnosti máme v zásadě 3: elektřina, tepelná čerpadla, spalovna štěpky. Každá z alternativ má svá úskalí, různou výši investice a návratnosti. Zemní plyn se nyní prodává na trhu za cenu 4000 Kč za 1 MWh. Přitom ještě před rokem se cena pohybovala kolem 600 Kč. Nesmíme zapomenout ani na úspory. Každý snížený stupeň při vytápění se počítá.
U elektřiny je nárůst ceny ještě výraznější. Město má ceny zafixovány do konce tohoto roku. Fixace stará 2 roky nám garantuje velmi dobré ceny. Jenže na příští rok musíme elektřinu nakoupit. Aktuální je cena ve výši 8mi násobku našich současných cen.
Jaké máme alternativy? Kde to lze budeme na střechy městských budov instalovat fotovoltaické panely. Loni město zadalo studii na 3 objekty: sportovní halu, zimní stadion a 4. mateřskou školku. Z posouzení vyplynulo, že rozumnou návratnost má především sportovní hala, která má velkou střechu a zároveň velkou stabilní spotřebu. Šlo by zde instalovat panely s celkovým výkonem 150 kWp (kilo-Watt-peak). I zde ale podle loňské studie je odhadovaná investice 9,2 mil Kč a návratnost 10 let při dotaci 35%.
Proti loňskému výpočtu ceny energií vzrostly, ale zároveň rostou i pořizovací náklady, takže hlavní vliv na návratnost bude mít výše případné dotace, kterou se městu podaří získat. V současnosti se připravuje projekt, který vedle zásobování sportovní haly počítá i s 4 dobíjecími místy pro elektromobily před sportovní halou. Projektová dokumentace bude dokončena letos na podzim, příští rok by proběhla realizace. To za předpokladu, že vysoutěžíme dodavatele, který bude schopen potřebné množství panelů dodat.
Naopak u zimního stadionu je využití fotovoltaických panelů velmi omezené. Největší spotřeba je v zimních měsících, kdy je sluneční svit nejslabší. V letních měsících je naopak spotřeba minimální. Podobně musíme vyhodnotit možnosti instalace FV panelů i na další budovy.
Vedle hledání zdrojů elektřiny má ale smysl se podívat na její spotřebu nejen v budovách, ale i na ulicích. Lampy veřejného osvětlení postupně modernizujeme a instalujeme úspornější LED osvětlení. V posledních letech např. ul. Jiráskova, U Slávie, Pražská a Mírové náměstí, Bezručova, Březová. Do konce letošního roku proběhne celková rekonstrukce ulice Okružní, i zde budou instalovány nové lampy. Některá města ale jdou v hledání úspor ještě dál a veřejné osvětlení v noci vypínají, př. Ledeč nebo Dolní Břežany. I tuto variantu musíme zvážit. Co je zatím v plánu ještě letos, je instalace nové rozvodné skříně na budově radnice, která bude již obsahovat časový spínač pro automatické zhasínání osvětlení radnice a sochy sv. Šebestiána.
K úsporám elektřiny v domácnostech či kancelářích vede také důsledné hlídání teploty. Španělská vláda nařídila topit na max 19C a chladit na 27C (zde). Odhodláme se k tomu i my?
Vzduch
Element vzduchu obsahuje 2 rizika: rostoucí teplotu a čistotu. I v Dobříši máme možnosti, jak omezit nárůst teploty ve městě. Tím hlavním opatřením je rozšiřování zeleně. Tedy sázení stromů, keřů a udržování zelených ploch.
Dle vědeckých poznatků strom ochlazuje okolní vzduch o 3-5 stupňů C (zde). V minulém roce bylo na území města vysazeno téměř 100 nových stromů. Bohužel nám ale stromy také odchází, hromadně nám na území města schnou staré smrky a borovice. Pro budoucí městské stavby musíme uvažovat o možnostech zelených střech (když už tam nedáme fotovoltaické panely:). Část střechy radnice tak je již roky osazena. Podobnou střechu obsahuje např. záměr na vybudování přístřešku pro kola v areálu škol.
Další městskou zeleň představuje tráva. V loňském roce probíhaly vášnivé diskuze zda sekat nakrátko a kde. Různá výška trávy bude tématem i pro další roky. Vyšší tráva zkrátka odolává v horku lépe, ale nehodí se všude.
Pro čistotu vzduchu je vedle okolních lesů a městské zeleně zásadní způsob vytápění. Pamětníci vzpomínají na zimní Dobříš, kdy ze všech komínů stoupal kouř a město bylo týdny pod smogovým poklopem. Před více jak 20 lety ale začaly staré kotle na uhlí postupně nahrazovat ty na zemní plyn. Tato změna podporovaná státem formou kotlíkových dotací vedla k současnému stavu, kdy i v zimě máme až na výjimky vzduch velmi čistý. Nyní stojíme na prahu další změny a tou je náhrada plynu. Původně měl zákaz topit uhlím v domácnostech v celé ČR platit od letošního září. Vlivem války na Ukrajině však letos poslanci rozhodli o prodloužení lhůty o další 2 roky do 1.9.2024. Dotace v programu Zelená úsporám na výměnu domácích kotlů jsou nyní směřovány místo podpory plynových kotlů na tepelná čerpadla a fotovoltaické panely.
Voda
Velká pozornost se stáčí k rostoucí ceně energií a plynu, přitom pro náš život má ještě větší význam dostatek kvalitní vody. Každý obyvatel v ČR v průměru spotřebuje 100 litrů denně. Z toho jen 2 litry skutečně vypijeme, zbytek je mytí, praní, splachování WC atd. Aktuální cena vodného a stočného v Dobříši je 115 Kč za m3. Přitom skutečná nákladová cena je 152 Kč za m3. Proto i do budoucna je třeba počítat s postupným zdražováním vody.
Naši předci v minulých desítkách let budovali zdroje v okolních lesích ve vlastnictví rodiny Colloredo-Mannsfeld. Dnes čerpáme vodu z vrtů a zářezů, která má vysokou kvalitu a je jí dostatek. Dostatkem je míněno na běžnou spotřebu. Pokud by všichni v Dobříši pitnou vodou také zalévali a plnili bazény, vody již bude málo.
Dobříšská voda z vrtů a zářezů teče do vodojemu na Sv. Anně, který tvoří dvě nádrže, každá na 1000m3. Odběr kolísá podle ročního období a denní doby. V suchých letech je vyšší. V noci jsou minima odběrů kolem 3 litrů za vteřinu, přes den se maxima šplhají až k 50 vteřinovým litrům. Průměrný denní odběr je mezi 20-30 litry za vteřinu.
Pokud je suché období, začnou vodu z vodovodu odebírat i domy, které jinak využívají vlastní studny. Odběr rázem poskočí o 20 %. A když se k tomu přidá ještě zalévání, začnou na dispečinku VHS vyskakovat červené vykřičníky. Pokud by do vodojemu nepřitékala žádná voda, například kdyby nešel proud pro čerpadla, nebo by se ve vrtech vyskytl jiný problém, pak naplněný vodojem (2x1milion litrů) při odběru 20l/s by vystačil na 27hodin! Za necelé dva dny bychom byli na suchu. Na hospodaření s vodou i celkové náklady má výrazný vliv také množství ztrát v potrubí. Díky postupným náhradám starých litinových trubek za plast se daří VHS snižovat ztráty, v r. 2021 činily 13,7 %.
Co dál? Vedle průběžné obnovy infrastruktury připravuje VHS projekt na rozšíření vodojemu na Sv. Anně o třetí komoru s kapacitou 1000m3. Odhadovaný náklad 25-30mil Kč, část nákladů by měla pokrýt dotace. Dalším připravovaným projektem je hledání dalších zdrojů vody v lesích kolem Voznice, které by odhadem mohly poskytovat 3 vteřinové litry. Hlavní akcí je ale připravovaný projekt tzv. přivaděče. Podle názoru odborníků se v blízké budoucnosti i Dobříš může potýkat s nedostatem vody jednak kvůli vysychání okolních lesů a jednak vlivem předpokládaného růstu počtu obyvatel. Přivaděč by měl jednak propojit Dobříš a okolní obce Dobříšska a Novoknínska a zároveň by celou tuto soustavu měl napojit na nový vysokokapacitní zdroj vody. Tím je v našem regionu jen Vltava. Jednou možností je napojení na soustavu Příbramska, kteří již čerpají vodu z Vltavy v Solenicích a jsou schopni ji poskytovat i nám. Druhou možností by bylo vybudovat vlastní odběrné místo a úpravnu vody v Hubenovské zátoce. Cena celého díla byla před dvěma roky odhadována na 680 mil Kč bez DPH. Více zde.
Tím ale práce s vodou nekončí. Už v letošním roce byla další sportoviště v Lipkách napojena na užitkovou vodu. Již roky ji využívají ve fotbalovém areálu, letos byly připojeny tenisové kurty. Využití užitkové vody bude dál pokračovat. Podobně musíme všichni v domácnostech přemýšlet nad úsporami. Zachytávat dešťovou vodu pro zalévání či vodu recyklovat a používat tzv. šedou vodu.
V oblasti nakládání s vodou však neřešíme jen situace, kdy je vody málo. I Dobříši mohou hrozit povodně. V uplynulých letech se několikrát stalo, že přívalový déšť na podzim stekl na západním okraji města z polí do zahrad a ulic a vytopil sklepy.
K tomu již město má studii protipovodňových opatření z r. 2021 (zde). Tato studie posloužila jako vstup do širší analýzy možných opatření na celém toku Kocáby, který pro Povodí Vltavy zpracovává firma Sweco Hydroprojekt. Aktuálně proběhla již oslovení vlastníků pozemků, kde by se protipovodňová opatření měla realizovat. Fáze Vyhodnocení by měla být dokončena letos v říjnu. Na březen 2023 je plánována finalizace celé analýzy. Detaily studie najdete zde. Povodí Vltavy si podle studie vybere oblasti, kde do protipovodňových opatření bude investovat. Pokud tímto místem bude i naše oblast polí na západním okraji města, postará se o realizaci Povodí. Pokud si však vyberou jiné části, zůstane realizace a tedy i financování na městě.
Země
V elementu Vzduch jsme se dotkli potřeby zeleně. Ta s elementem Země úzce souvisí. Mapu dobříšské zeleně najdete zde. V posledních letech jsme v Dobříši obnovili tyto zelené plochy: rekultivace a zpřístupnění Jedlového hájku u Anglického parku. Zde bylo odtěženo napadené kůrovcové dřevo, dobudovány chodníčky a vybudována vsakovací tůňka. Po zbourání budovy bývalého kina v místě vznikl další parčík s tím, že vzrostlé stromy byly zachovány. V loňském roce proběhly také úpravy břehu rybníku u Papežanky tak, aby zde vnikla odpočinková zóna pro koupání vč. nového mola, upravených schodů do vody, dvou dětských pískovišť a výsadby nových stromů.
Byly dokončeny a schváleny územní studie Severní břeh Papeže (zde) a oblast Brodce (zde). V obou lokalitách je počítáno s velkými plochami veřejně přístupné zeleně. Na severním břehu Papeže by měly být dobudovány mlatové cesty a dosazeny stromy. V oblasti Brodců počítá studie z vybudováním volně přístupné zeleně v místech současných ohrad a vysazení nového stromořadí podél cesty. O tom, kdy a zda vůbec začne realizace těchto plánů, budou rozhodovat zastupitelé v rámci schvalování rozpočtu na příští rok.
Element Země není jen o tom, co z ní vyrůstá a co si z ní bereme, ale i o tom, co do ní vkládáme. Odpady z celého města a okolí se již řadu let sypou do skládky Bytíz.
Není to moc ekologické, ale je to v tuto chvíli dostupná a prakticky jediná reálná varianta. Zákaz skládkování byl v ČR odložen až do roku 2035. Již dnes ale můžeme ovlivnit, co do země budeme zakopávat tím, že směsný komunální odpad budeme minimalizovat. A to jednak důsledným tříděním plastu, papíru, kovu, skla, oleje, biosložek …které lze dále využít, ale i tím, že budeme veškerého odpadu produkovat méně. Třeba tak, že podpoříme cirkulární ekonomiku a věcem na vyhození dáme druhou šanci, například inzerátem ve facebookové skupině Dobříš: Za odvoz.
Nebude to zadarmo
Všechny tyto změny budou velmi nákladné. Především oblast energetické nezávislosti města a vody může v dalších letech spolknout velkou část městského rozpočtu. Půjde o investice v desítkách až stovkách milionů korun. Čeká nás těžké rozhodování na úrovni zda topit ve školách nebo opravovat ulice. Zda chladit v létě rozpálené kanceláře a třídy nebo v zimě led na stadionu. Zda vypínat osvětlení ulic. Zda vozit vodu cisternami nebo zalévat výhradně dešťovkou. Zda zapnout pračku v 8 ráno nebo raději v 8 večer…
I když to může vypadat, že o změně klimatu se rozhoduje v Praze, Bruselu nebo Pekingu, každý z nás může trochu přispět. Čím? Obecně přemýšlet nad pořizováním nových věcí, třídit a minimalizovat odpad, šetřit vodou, uskrovnit se v nárocích na tepelný komfort doma či v práci, pohybovat se více vlastní silou, vzdělávat se, přemýšlet a diskutovat. Nezajistí to přežití lidského druhu, ale zvyšuje to naše šance.
